27. října 2008

jOpenSpace 2008 - Spring - otevřenost novinkám

Už jsem se bál, že zbytek záznamů z nultého ročníku jOpenSpace neexistují a hned jsem dostal odpověď v podobě dalších pěti záznamů. Šestým v pořadí je záznam od Dagiho Spring adoption in large enterprise project. Spring používáme a převážně jako IoC container, tak mě toto téma zajímalo. Bohužel kvalita zvuku je hodně špatná, takže jsem spíš neslyšel než slyšel.

Přesto jsem zaslechl jednu poznámku, která mě vybudila zamyslet se na téma: Kde se v lidech bere touha poznávat a používat nové vs. držet se v zajetých kolejích? Řadil bych se spíš k těm zvídavým, které nové věci zajímají a přemýšlejí o jejich aplikaci.

Je to dáno tím, že mě programování zajímá? Že to je i můj koníček. Nebo je to tím, že chci něčeho ve své profesi dosáhnout a proto se snažím? Nebo je to prostě tím, že věci většinou dělám pořádně a nesnažím se něco odfláknout, jenom proto abych už to měl za sebou? Asi je nutná kombinace všech zmíněných důvodů, aby programátor měl chuť se sebevzdělávat a tím byl otevřený novým věcem.

Vždyť všechny lidské činnosti podléhají zubu času, stále se hledají lepší a dokonalejší řešení čehokoliv, jenom v oblasti IT je to všechno trochu markantnější a rychlejší. Ovšem pozor, i s prosazováním nových věcí to není tak jednoduché. Je nutné se na ně vždy podívat i skepticky, protože hrozí 2 věci. První je over-engineering projektu, kdy na řešení problému používáme příliš složité technologie. A druhým problémem je vklouznutí do slepé uličky, protože ne vše co se v době svého vzniku jeví jako dobré se dobrým ukáže i po čase používání.

Ve svém důsledku se obávám, že i ty skeptiky, kteří neradi posouvají své znalosti někam dál, potřebujeme. Není přeci nic podnětnějšího než přesvědčování takového člověka, protože je nutné vymýšlet argumenty a při této činnosti se kolikrát ukáže, že jsme měli na očích růžové brýle.

Takže závěrem: doufám, že budeme mít vždy šťastnou ruku ve volbě novinek a že se budu potkávat spíš s těmi nadšenci pro nové věci, které budeme moci probírat a řešit, zda jsou užitečné.

3 komentáře:

Roman Pichlík řekl(a)...

No ja tu prezetnaci od te doby hodne vylepsil, tam to bylo v rozsahu tak deseti, patnacti minut. Nedavno jsem ji pouzil v ramci predavani vedomosti uvnitr HP. Treba to nekdy dopadne tak ,ze ji budu mit i na JUGu. Kazdopadne tebou vyrcenen nijak nerozporuji, i kritiky je potreba miti v tymu.

Honza Novotný řekl(a)...

Přidávám se s přitakáním - je třeba mít vyvážený mix kritiků a entuziastů. Pokud jedna nebo druhá strana převažuje vede to buď ke stagnaci nebo chaosu. Sebe řadím mezi poučené entuziasty, kteří sice už mají poučený náhled na věc a dokáží sami sebe v určité míře korigovat, ale i tak - konstruktivní kritika zvenčí je asi to nejcennější, co může člověk dostat. Nejhorší variantou je kritika ve smyslu: "je to celé k ničemu, odmítám to, ale nedokážu vysvětlit proč". Taky jsem se už s pár takovými lidmi sešel v týmu a upřímně řečeno s kritikou tohohle typu nedokážu moc udělat. To už je kolikrát spíš na psychologický než technicko pragmatický přístup v jednání s takovými lidmi.

Jira řekl(a)...

To že někdo kritizuje a neví proč se mu věc nelíbí ještě není to nejhorší. Nejhorší jsou lidi co všechno kritizují s tím, že je to špatně, ale konstruktivně (tj. jak to udělat) nedokážou říct ani písmenko.